přírodní cukr bez rafinace - sušená třtinová šťáva - v bio kvalitě, minimální trvanlivost: -

Sušená třtinová šťáva bio 2018 - 500 g

 
Dotaz k produktu

Bude k dispozici na jaře 2018!

Sušená třtinová šťáva bio 2018

(text v revizi)

(prodává se též pod názvy - chancaca, piloncillo, panocha, penuche, mascobado, azúcar de turbinado, jaggery, gur, rapadura, papelillo, raspadura, empanizao či panela)

cena:  99,- Kč za 500 g

země původu: EKVÁDOR
datum výroby: 2017
minimální tranlivost do: 2022
balení: pevný několikavrstvý sáček se zipem, jež umožňuje doboru manipulaci a opětovné uzaření sáčku
skladování: v suchu a tmě (není však podmínkou), při zvlhnutí a opětovném usušení může ztvrdnout, stačí opět rozbít či rozemlít) 

charakteristika: Sušená třtinová šťáva je přírodní "sladidlo", kterým lze nahradit jakýkoliv rafinovaný cukr, obsahuje vysoké procento živin, minerálních látek, vitaminů a bílkovin. Má 5 x víc minerálů než třtinový cukr a 50 x víc než cukr bílý! Výroba třtinového cukru (běžně dostupného na trhu) se liší tím, že používá škodlivých chemických látek při rafinaci a tímto procesem se ztrácí minerální látky a vitamíny, které cukrová třtina obsahuje (vzniká tak cukr různých hnědých odstínů a různé vedlejší - povětšinou draze prodávané - produkty (melasa apod.). Již ve starověkém lékařství existují záznamy, že sušená třtinová šťáva čistí krev, zabraňuje revmatickým potížím, je velmi výživná a je cenným přírodním zdrojem energie. V některých zemích bývá právem nazývána jako "bio-cukr", protože je zdravá a 100% organická/přírodní.

složení:
Hlavní složkou sušené třtinové šťávy je sacharóza (75 a 85% hmotnosti, ve vysušeném stavu), v menší míře je obsažena glukóza a fruktóza. Šťáva obsahuje vitamin A, některé vitaminy skupiny B, vitamin C, D a E. Z minerálních látek pak především vápník, železo, draslík, fosfor, hořčík, měď, zinek a mangan.

použití:
Jako sladidlo do různých nápojů, džusů, čajů, výluhů, čokolády, marmelád, sušenek, dezertů atd. Stejně jako včelí med má zklidňující účinky při nachlazení a podporuje vykašlávání. Je to výborný zdroj energie při vyčerpání a zátěži.

výroba:
Proces výroby začíná odšťavněním nasekaných stébel cukrové třtiny. Získaná sladká šťáva krásně a intenzivně voní (podobně jako hroznová šťáva) a nazývá guarapo. Odpařováním vody a čířením, kdy se přeléváním odstraňují pevné částice, se šťáva postupně mění v panelu  - hustou šťávu, která postupně tuhne do pevného stavu. Ztuhlá suchá šťáva se drtí (granuluje) a balí. (Podobně se například vyrábí palmový a jiné přírodní - nerafinované - cukry).

poznámky
Něco málo z historie a geografie - sušená třtinová šťáva je známá 8000 let a původně pochází z Indie. Kolem roku 1570 ji Španělé přivezli na americký kontinent. Mezi největší producenty na světě patří Indie, Pákistán, Indonésie, Austrálie a několik jihoamerických zemí.
Ekvádor je výjimečná zóna pro pěstování řady produktů, ze kterých je možno vyrábět nekonečný počet alternativních potravin. To je i případ sušené třtinové šťávy, která má v této zemi více než 80-ti  letou tradici výroby. 

(Český) bílý cukr z cukrové řepy (a jiné rafinované cukry), je sice vysoce energetický, ale z hlediska výživy zcela "prázdný", tj. nejsou v něm žádné prospěšné látky, zatěžuje a překyseluje organismus. Je známá i závislot na cukru - na sladkém. Bílý cukr je extrémním příkladem nezdravé potraviny a protipólem sušené šťávy z cukrové třtiny. Dokonce se bílý cukr (podobně jako sůl) nazývá "bílým jedem" (makrobiotika) i "bílým zlatem" (český termín popisující levnou výrobu a vysoké zisky výrobce). Jak složitá je výroba bílého jedu jménem cukr (= kolik energie, práce a chemie se vynaloží na to, aby byl bílý, měl tvar a zbavil se všeho prospěšného) se můžete podívat zde)

Rafinace je „bělení“ cukru. Při rafinaci se surový cukr (má žlutohnědou barvu) rozmíchá s nasyceným cukerným roztokem, sirobem a vzniklá surovina se čistí promýváním vodou v odstředivkách. Částečně rafinovaný cukr se rozpouští v horké vodě na cukerný roztok, který se dále čistí odbarvením a filtrací. K odbarvování se používá adsorpce látek na aktivní uhlí a ionexy. Čistý 75% roztok sacharosy se svařuje, krystalizuje, odstřeďuje a zároveň bělí čistým cukerným roztokem.

Při výrobě cukru se používají následující chemikálie: kyselina sírová, vápno, oxid uhličitý, uhličitan vápenatý, soda, kysličník siřičitý (vzniká spalováním síry). Zajímavé je, že odpad při výrobě cukru (melasa) obsahuje 45 - 55 % sacharosy, kterou již nelze získat "běžným způsobem" (melasa se dál používá pro výrobu ethanolu (lihu) v lihovarech nebo jako krmivo).

K masivnímu využití cukrové řepy k výrobě cukru došlo díky blokádě Evropy za napoleonských válek (1803-1815), kdy se do Evropy nemohla dostat cukrová třtina z kolonií. Využilo se tedy objevu německého chemika a farmaceuta Andrease Marggarafa, který již v roce 1747 objevil v kořeni cukrové řepy stejné krystalky cukru jako v cukrové třtině; cukr (čistá sacharóza) z cukrové řepy byl poprvé vyroben v roce 1812: první kostka cukru byla vylisována v roce 1843 v Dačicích.

O nebezpečí bílého cukru (čisté sacharózy) se dočtete v zajímavých knihách MUDr. Josefa Jonáše (Jonáš - Kuchař):
ZDRAVÍ V OHROŽENÍ (HOŘKÁ PRAVDA O SLADKÉM CUKRU), nakl. EMINENT 
TAK CHUTNÁ ŠTĚSTÍ, nakl. EMINET, 2014 (kuchařka o alternativním slazení)

POZOR! POZOR! POZOR! 
a) sušená třtinová šťáva není to samé jako "třtinový" cukr, běžný na trhu,
b) prodává-li vám někdo "třtinový cukr", který má krystalky, je navíc světlý (a nemusí být levný) bere vás na hůl, ... a obvykle nabízí produkt, jež prošel rafinací (částečnou rafinací) a je možná i zpětně dobarven. To co je rafinací odstraněno vám pak zase někdo jiný prodává jako Černý zázrak aj. produkty  ("třtinová melasa"), zpravidla v lékárně a v prodejnách zdravé výživy,
c) "třtinová melasa" - melasa je odborné označení zbytků po rafinaci (vycukernění = odstranění všeho hodnotného pro zdraví), prodejce říká co prodává, akorát mi tomu nerozumíme...,
d) jiní fiškuntálci vám dokonce nabízí nerafinovaný cukr z řepy, no spíš by mělo znít nevyčištěný, má pěkné krystalky a .. jak vznikl si domyslete sami,
e) je to smutné ale je to tak a ne jinak... :-( o podvodech s cukrem píší i zde (časopis dTEST) , kde jest napsáno:
Nadšení nad hnědým cukrem tlumí náš přední odborník Zdeněk Bubník, ředitel Ústavu chemie a technologie sacharidů z VŠCHT v Praze: „Hnědý cukr může být částečně podvod, protože se jednoduše obarví už hotový bílý rafinovaný cukr."

(podobné klamání je v oblasti čokolád)