Chystám pro vás vycházky za horninami, minerály a geologií Ašska - cesty do přítomných okamžiků nekonečna...

V cíli každé vycházky (možná i během ní) se bude vařit a ochutnávat čaj (i byliny). Budeme sbírat různé kamení (horniny a minerály), obdivovat tvary terénu a pronikat do velmi vzdálené minulosti Ašska.

Sledujte Kalendář akcí :-).


(vrtná jádra z různých hloubek - hmatatelné pozůstatky z geologického průzkumu na uranové suroviny v devadesátých letech min. století - pararula a granit / ortorula, Nový Žďár, foto ZN, říjen 2016)

Proč?

Vesmír a příroda jsou mocnější než člověk. Ač to příliš nepozorujeme, všude - v živé i neživé přírodě - to doslova vře. Všechny změny a přeměny, jež kdysi začaly - a v geologickém čase je počítáme na milióny, stovky miliónů a miliardy let - stále pokračují, bez ohledu na jakoukoliv formu života. Srovnáme-li věk Země se stoletým člověkem, pak jeho 4 dny života je to samé jako jeden milión let v životě Země. Sekunda - v počítání lidského bytí - je skoro tři roky v počítání života Země. Až uplyne minuta od "teď´", budeme pouze o minutu starší, ovšem než si tento krátký časový okamžik prožije naše Modrá planeta, bude jí to trvat ještě 180 let! Rozdíl mezi počítáním lidského času a času Země je zatraceně rozdílný. Nelehce porovnatelný a téměř nepochopitelný. Země si prostě žije podle svého a lidstvo jí pramálo zajímá! Ono tu totiž - za 180 let - již nemusí být.

"Jedině příroda ví, co chce, nikdy nežertuje, nikdy nedělá chyby, ... ty dělá jen člověk."
Johann Wolfgang Goethe

Takže:

(unikátní mikroskluptury na výchozech porfyrického granitu / smrčinské žuly vzniklé působením slunečního záření, vody, mrazu, větru - tzv. exogenních faktorů - a gravitace, okolí Hazlova, foto ZN, květen 2017)

Vyznejte se - alespoň trochu - v historii i životě Země (a země), po které denně chodíme...

Objevujte skryté krásy "neživého" života ve všech jeho formách. Možná se pak budete na svůj život dívat jinak. Budete vítat každý den s optimismem a radost ze života vás již nikdy neopustí...


(minipřednáška o geologii Ašska s hmatatelnými vzorky hornin a minerálů pro FB skupinu Ašsko, Aš - Hotel Goethe)

Vemte svůj oblíbený čaj, vodu a přidejte se k putování...

pokusíme se společně zbořit zajímavou myšlenku velkého mistra:
"Kameny jsou jako němí učitelé, co se od nich člověk naučí nelze sdělit."
Johann Wolfgang Goethe


(mechem porostlý "balvan" složený z několik generací křemene - indikátor průběhu významné zlomové struktury protínající Ašsko - tzv. český křemenný val, okolí Hazlova, foto z geologické vycházky Hazlov-Aš konané ke 40. výročí vzniku Horizont klubu Aš)

Rozmanitost kamenů je nezměrná, jejich krása nesmírná a což potom tajemství, které je uvnitř "neživého" zakleto...

Kolem nás se povaluje, spousta kamení. Provází nás celý život.* Větších kamenných útvarů (hor, skal, výchozů atd.) si všimneme hned. Vidíme jejich tvar, velikost, nepřístupnost a obvykle je musíme obejít či se přes ně namáhavě lopotit. Po ostatních kamenech - těch menších - běžně šlapeme. Téměř je nevnímáme. Malé kamínky jsou zašpiněné, válí se po polích, a nejmenší tvoří půdu. O něco větší kameny na nás vykukují z cest a úvozů, moc se neskrývají a bývají porostlé mechem či jinou vegetací. Pěkně ohlazené kameny najdeme v potocích a říčkách, zaoblené balvany v korytech řek, většina jich stále někam putuje... aby se cestou zcela rozpadly a "zmizely". Všechny ty kameny vypadají tak trochu ztraceně. Ovšem jen zdánlivě - trpělivě totiž čekají až si je pořádně prohlédneme. Zkuste někdy takový kámen zvednout, rozpůlit úderem kladiva či omýt a pořádně prozkoumat. Uvidíte spoustu nových věcí - jednotlivé minerály, jejich uspořádání, lesk, lom, tvar, velikost... Udiví vás stavba kamene a jeho skutečná barva (původně skrytá pod zvětralým povrchem). A co pak, když se na čistý rozlomený kámen podíváme pořádnou lupou :-). S překvapením zjistíme, že jsme v jiném světě - ve světě přítomných okamžiků nekonečna.
(Z.N., Aš, 11.01.2018)
* a leckomu bude kámen nad hlavou ležet do skonání věků...


(opracovaný blok granitu / smrčinské žuly - němý svědek zaniklé slávy lomů, kamenictví a šikovnosti kameníků na Ašsku, Nový Žďár, foto ZN, červen 2018)


(hnědé železnaté granáty čili almandiny (Fe3Al2(SiO4)3) jsou bežnou součástí svorů na Ašsku, lze je pozorovat jako vrostlé krystaly o velikosti několika milimetrů (výjimečně větší, až půl centimetru), Dolní Paseky - okolí přehrady; vpravo silný nálev z japonské banči, foto ZN, květen 2020)


(shluky a vyrostlice různých minerálů ve svorech, okolí Dolních Pasek, foto ZN, červenec 2019)
 

POZOR!
z časových důvodů jsou geologické vycházky v roce 2020 a 2021 zrušeny 

1. cyklus aktivního poznávání neživé přírodě Ašska a okolí bude zahájen v květnu 2022
(k 90. výročí vydání knihy Emila Mottla - Geologie des Ascher Bezirkes - Geologie Ašského výběžku)
a ukončen přednáškou o geologii Ašska v listopadu 2022.
Je plánováno 6 vycházek - viz plán níže.

"Příprava" na rok 2022 bude probíhat následovně:

- v roce 2020 se můžete - na jednotlivých čajových degustacích - seznamovat s horninami a minerály Ašska a blízkého okolí,


(červnová čajová degustace v ašském muzeu s přehlídkou skoro všech základních hornin ašského výběžku, konaná 25.06.2020 v zahradě muzea, v šálcích je japonský čaj Sinča Kabusé 2020, foto ZN)

- v roce 2021 budou základní informace z roku 2020 rozšířeny o další (netušené) souvislosti a podrobnosti (zároveň budu finalizovat minisbírku horin a minerálů pro ašské muzeum :-) a pokud to půjde, připravím další samostatné přednášky (s odborníky na petrografii, montanistiku apod.),


(alterovaný granit - thajský polozelený čaj - dvoslídný granit, Smrčiny, foto ZN)

- v roce 2022 si postupně naše znalosti zopakujeme a zúročíme na geologických vycházkách; vše pak bude na podzim shrnuto ve veřejné přednášce o geologii Ašska,
účast na čajových degustací v roce 2020 a 2021 doporučuji, není však podmínkou účasti na geologických vycházkách v roce 2022.


(část geologické mapy "ašského výběžku" z roku 1932 - gymnazijní prof. geologie Emil Mottl, foto ZN)


("barevný" vícegenerační křemen ze zlomové poruchy - detail, "Dolnopaseký les", foto ZN, září 2020)

Kdo některé vycházky nestihne, bude mít šanci v dalších letech, kdy budou vycházky - s různými obměnami a dle zájmu veřejnosti - opakovány, zároveň bude občas i nějaká přednáška s tematikou velmi živé "neživé přírody" :-).

Plán geologických vycházek s čajem a bylinami + přednášek v roce 2022

K účasti na vycházkách nebudete potřebovat žádné předchozí znalosti, vše potřebné ze dovíte na místě. Některé základní informace budou k dispozici na připravovaném webu o geologii Ašska (GeologieAsska.cz) a řadu informací se dovíte v roce 2020 a 2021 na čajových degustacích). 
Na cestu budete potřebovat čerstvou vodu na čaj + šálek či malý hrnek a oblíbený čaj (vařič a konvičku má na starosti pořadatel). Pokud si budete cestou sbírat přírodniny (tj. kameny apod.), vybavte se sáčky a novinami na zabalení vzorků. Bude se vám hodit i lehký batoh, obyčejné (střední) kladivo, lupa, tužka, fotoaparát / nabitý mobil a tvrdší papír na poznámky... Hlavně nesmíte zapomenout vydatnou svačinu (i pro pořadatele ;-), pozitivní náladu a dobré boty. Vycházky se budou konat za každého počasí a jsou vhodné i pro děti v doprovodu rodičů!

legenda:
geologické vycházky + přednášky s čajem a bylinami - v Aši a okolí

kalendář:
xx. května 2022 - (sobota) - Aš a okolí - "1. geologická vycházka s čajem a bylinami" (téma v přípravě)
xx. června 2022 - (sobota) - Aš a okolí - "2. geologická vycházka s čajem a bylinami" (téma v přípravě)
xx. července 2022 - (sobota) - Aš a okolí - "3. geologická vycházka s čajem a bylinami" (téma v přípravě)
xx. srpna 2022 - (sobota) - Aš a okolí - "4. geologická vycházka s čajem a bylinami" (téma v přípravě)
xx. září 2022 - (sobota) - Aš a okolí - "5. geologická vycházka s čajem a bylinami" (téma v přípravě)
xx. října 2022 - (sobota) - Aš a okolí - "6. geologická vycházka s čajem a bylinami" (téma v přípravě)
xx. listopadu 2022 - (čtvrtek) - Aš (muzeum "hasičárna) - "Geologie Ašska a okolí" - přednáška s promítáním a reáliemi (v přípravě)

poznámka č. 1:
více o pořadech v ašském muzeu 
Ing. Zdeněk Nepustil - tel.: 732 140 323, e-mail: info@dobrecaje.cz
Mgr. Jana Kočišová - tel.: 354 525 195, e-mail: j.kocisova@muzeum-as.cz
nebo na webu ašského muzea
- více o všech akcích v Aši a okolí - infocentrum Aš
 
poznámka č. 2:

 A nezapomeňte, že: 

"Čas plyne, je jedno, jestli ležíme na gauči či sníme v altánku, čas plyne..." (jak praví Miroslav Horníček v knize "Chvála pohybu"). Ovšem připustíme-li, že čas neexistuje (je to konstrukt čistě lidský, vědecký, dohodnutý...) , pak nemá co plynout. Ale v případě, že by opravdu plynul (a je jedno zda tam nebo zpět), je potřeba se usilovně a vědomě věnovat pití čaje a pozorování neživé přírody. Je totiž všeobecně známo, že:

"Čas věnovaný pití čaje a pozorování neživé přírody se do života nezapočítává." 😊

poznámka č. 3:
- pokud máte zájem o veřejnou či soukromou čajovou degustaci (čaje + byliny apod.), degustaci čokolád (s čajem a bylinami), čajové vzdělávání s certifikátem nebo některou cestopisnou přednášku s čajem, bylinami a reáliemi, ozvěte se..., volných termínů rapidně ubývá

zobrazit:
pouze čajové akce v Aši
všechny akce


("sklaní okénko pro trpaslíky" a útvary podobné "voštinám" - zajímavé mikroskulptury na výchozu kvarcitických svorů jako důsledek dlouhodobého působení vody, větru, mrazu (a souvisejících chemických procesů) - tzv. exogenních faktorů a gravitace, Ašsko, foto ZN, září 2019)

"Přírodní cykly se týkají i neživých složek přírody. Zrození, mládí, zralost, stáří a zánik nejsou jen otázkou živých bytostí, ale i reliéfu. I zemský povrh a s ním celá krajina tak prožívají "evoluci". U reliéfu nejde o evoluci v darwinistickém pojetí, ale spíš o výsledek dlouhodobého působení rozličných procesů. Z perspektivy lidského života jde tedy často o nepostřehnutelné, velmi pomalé změny, které však mají velký dopad na celkovou podobu povrchu Země. Významnou roli nehrají pouze vnější podmínky jako klima, ale i procesy odehrávající se v nitru Země, které jsou částečně poháněny energií pocházející z dob vzniku samotné planety."
doslovná citace z článku: Klára Vočadlová, FPE na ZČU v Plzni: "Dlouhodobý vývoj zemského povrchu", Geografické rozhledy 26 (2016/2017), č. 2, str. 4 a 5


(vypreparované skalní útvary z několika generací křemene, patřící tzv. "Českému křemennému valu", jež je geologický útvar na významné zlomové struktuře protínající Ašsko a pokračující až za Tachov, "Skalky" mezi Aší a Hazlovem, foto ZN, říjen 2019)


("barevný" - vícegenerační žilný křemen - "Starý dolnopasecký" (též "Dolnopasecký les"), foto ZN, září 2020)


(krystaly křemene - mléčný, záhněda, náběh do křišťálu, Hazlovsko, foto ZN, září 2020)


(regionálně metamorfovaná hornina - amfibolit, starý lom za "Prechtel" mlýnem, Dolnopasecko, foto ZN, září 2020)

poznámka: 
amfibolity vznikají za středních a vyšších metamorfních podmínek, přeměnou vyvřelých hornin a to různých bazaltů, gaber či tufů; vznikají v podmínkách tzv. amfibolitové facie (přibližně mezi teplotami 450 °C a 750 °C za tlaků 2 až 12 kbar); hlavními minerály jsou: amfibol, sodno-vápenatý živec a granát; chemické složení minerálů a zastoupení dalších horninotvorných minerálů závisí na podmínkách přeměny; vznik (metamorfóza / přeměna) je pravděpodobně variského stáří


("Prechtel Mühle" na Bílém Halštrově - Dolní Paseky, historické foto - pravděpodobně před rokem 1940 - převzaté z FB Ašsko)


(němí svědci třetihorního vukanismu na Ašsku - balvany "čediče" (nefelinický bazanit), Dolnopasecko, foto ZN, 15.11.2020)


(... síla zvětralého povrchu "kůrky" - cca 3-4 mm - na úlomku z balvanu "čediče" (nefelinického bazanitu), Dolnopasecko, foto ZN, 15.11.2020)


(... velké bloky granitu uložené na místě, kam "geologicky" nepatří :-), Dolnopasecko, poblíž kaple sv. Huberta a sv. Jiří, foto ZN, 15.11.2020)


(... mikrotektonika ve svorech - mikrovrásy, krystaly granátu, v horní části obrázku část geologického kladívka :-), Dolnopasecko, foto ZN, 15.11.2020)


(... krystaly turmalínu ve svoru, velikost kolem 10 mm, Dolnopasecko, foto ZN, 15.11.2020)


(... krystaly granátů ve svoru - odrůda almandin, v různém stupni zvětrání - největší krystal kolem 8 mm, Dolnopasecko, foto ZN, červen 2020)

poznámka: 
Almandin je jeden z nejběžnějších granátů. Jeho vzorec je Fe2+3Al2(SiO4)3. Jméno se vztahuje k lokalitě a starověké brusírně drahokamů Alabanda v Turecku, kde tento minerál nejen těžili, ale i zpracovávali. Toto jméno ustanovil roku 1546 Georgius Agricola. Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7 až 7,5, krystaly dokonale vyvinuté, hustota 4.313 g/cm³, štěpnost chybí, lom lasturnatý. Optické vlastnosti: Barva od tmavě fialově hnědočervené až po sytě červenou. Lesk skelný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý. Chemické vlastnosti: Složení: Fe 33,66 %, Al 10,84 %, Si 16,93 %, O 38,57 %, s příměsí manganu a hořčíku. Je rozpustný v HF, není radioaktivní.
zdroj wikipedie


(... kontaktně metamorfovaná hornina - "erlan", Hazlovsko, foto ZN, září 2020)

Geognostischer Dank
„Haslau´s Gründe, felsensteile, viel besucht und viel benannt, seit der Forscherthät´ge Weile uns den Egerangenannt.“
J. W. Goethe, 1831

(Geognostické díky
„Hazlovských pozemků skalnaté části mnohými navštěvované a mnohými poznávané od těch chvil, kdy vědci byly egeranem nazvané.“ )
J. W. Goethe, 1831)

poznámka: 
vidíme páskovanou texturu a minerály - kalcit/dolomit/wollastonit, živec (bílá barva), křemen (šedá barva), epidot (zelená barva), vesuvian-egeran (hnědá barva) a grosulár (granát světlejší hnědé barvy)



(... příklad krystalů křemene v dutinách křemenných žil, jež protínají Ašsko na mnoha místech a vyplňují různé poruchy (zlomy) v zemské kůře; žluté náteky jsou sloučeniny železa a manganu; žilný křemen vznikl jinak než křemen tzv. "vypocený", formovaný přeměnou hornin (při vzniku pararul, svorů a fylitů) a posléze vyvětrávající v samostané - různě veliké - kusy, křemenné žíly jsou pravděpodobně mladší
(Aš, foto ZN leden 2021, sběr 07/2020)

poznámka:
během regionální metamorfózy se uvolňují roztoky, které mohou horninou putovat a krystalizují z nich minerály = vznikají žilky a čočky tzv. "vypoceného" ("sekrečního") křemene (i živce), jež jsou časté zejména v pararulách, někdy ve svorech a ve fylitech; v sekrečních křemenných čočkách mohou být zarostlé vyrostlice rutilu (okolí Soběslavi nebo v okolí Golčova Jeníkova), jindy v nich bývají zarostlé tabulky kyanitu (okolí Bečova nad Teplou, na Pancíři na Šumavě anebo u Frymburku při břehu nádrže Lipno); pokud jsou sekreční čočky složeny z velkých jedinců křemene a živce, připomínají pegmatitové žíly, zvláště pokud ještě navíc obsahují sloupečky skorylu (u Golčova Jeníkova); křemen bývá průsvitný s vývojem do záhnědy (kouřově hnědý) nebo do křišťálu (čirý), často však mléčný