• Geologické vycházky s čajem a bylinami
  • 1
  • 2
  • 3

Chystám pro vás vycházky za horninami, minerály a geologií Ašska...

V cíli každé vycházky (možná i během ní) se bude vařit a ochutnávat čaj (i byliny). Budeme sbírat různé kamení (horniny a minerály), obdivovat tvary terénu a pronikat do velmi vzdálené minulosti Ašska.
Sledujte Kalendář akcí :-).

Proč?

Vesmír a příroda jsou mocnější než člověk. Ač to příliš nepozorujeme, všude - v živé i neživé přírodě - to doslova vře. Všechny změny a přeměny, jež kdysi začaly - a v geologickém čase je počítáme na milióny, stovky miliónů a miliardy let - stále pokračují, bez ohledu na jakoukoliv formu života. Srovnáme-li věk Země se stoletým člověkem, pak jeho 4 dny života je to samé jako jeden milión let v životě Země. Sekunda - v počítání lidského bytí - je skoro tři roky v počítání života Země. Až uplyne minuta od "teď´", budeme pouze o minutu starší, ovšem než si tento krátký časový okamžik prožije naše Modrá planeta, bude jí to trvat ještě 180 let! Rozdíl mezi počítáním lidského času a času Země je zatraceně rozdílný. Nelehce porovnatelný a téměř nepochopitelný. Země si prostě žije podle svého a lidstvo jí pramálo zajímá! Ono tu totiž - za 180 let - již nemusí být.

"Jedině příroda ví, co chce, nikdy nežertuje, nikdy nedělá chyby, ... ty dělá jen člověk."
Johann Wolfgang Goethe

Takže:

Vyznejte se - alespoň trochu - v historii i životě Země (a země), po které denně chodíme...

Objevujte skryté krásy "neživého" života ve všech jeho formách. Možná se pak budete na svůj život dívat jinak. Budete vítat každý den s optimismem a radost ze života vás již nikdy neopustí...

Přidejte se a na vycházku někdy přijďte (třeba s vlastním oblíbeným čajem)...

pokusíme se společně zbořit zajímavou myšlenku velkého mistra:
"Kameny jsou jako němí učitelé, co se od nich naučíte nelze sdělit."
Johann Wolfgang Goethe

Rozmanitost kamenů je nezměrná, jejich krása nesmírná a což potom tajemství, které je uvnitř "neživého" zakleto...

Kolem nás se povaluje, spousta kamení. Provází nás celý život. Větších kamenných útvarů (hor, skal, výchozů atd.) si všimneme hned. Vidíme jejich tvar, velikost, nepřístupnost a obvykle je musíme obejít či se přes ně namáhavě lopotit. Po ostatních kamenech - těch menších - běžně šlapeme. Téměř je nevnímáme. Malé kamínky jsou zašpiněné, válí se po polích, a nejmenší tvoří půdu. O něco větší kameny na nás vykukují z cest a úvozů, moc se neskrývají a bývají porostlé mechem či jinou vegetací. Pěkně ohlazené kameny najdeme v potocích a říčkách, zaoblené balvany v korytech řek, většina jich stále někam putuje... aby se cestou zcela rozpadly a "zmizely". Všechny ty kameny vypadají tak trochu ztraceně. Ovšem jen zdánlivě - trpělivě totiž čekají až si je pořádně prohlédneme. Zkuste někdy takový kámen zvednout, rozpůlit úderem kladiva či omýt a pořádně prozkoumat. Uvidíte spoustu nových věcí - jednotlivé minerály, jejich uspořádání, lesk, lom, tvar, velikost... Udiví vás stavba kamene a jeho skutečná barva (původně skrytá pod zvětralým povrchem). A co pak, když se na čistý rozlomený kámen podíváme pořádnou lupou :-). S překvapením zjistíme, že jsme v jiném světě - ve světě skutečného nekonečna.
(Z.N., Aš, 11.01.2018)